Dne 4. června 2026 proběhl v Praze již čtvrtý ročník odborné konference H2 HEATING 2026 zaměřené na využití vodíku v energetice budov. Konference navázala na předchozí ročníky a potvrdila svůj význam jako odborná platforma propojující zástupce státní správy, energetických společností, provozovatelů infrastruktury, výzkumných organizací, výrobců technologií, projektantů a realizátorů pilotních projektů.
Hlavním tématem letošního ročníku bylo ověřování vodíkových technologií v reálných podmínkách a jejich připravenost pro praktické nasazení v budovách, energetice a plynárenství. Opakovaně zaznívalo, že budoucnost vodíku nebude určována pouze strategiemi a legislativou, ale především reálnými provozními daty, zkušenostmi z pilotních projektů a schopností jednotlivých technologií obstát v běžném provozu.
1. BLOK – H2 STRATEGIE: ROLE VODÍKU V EU A ČR
Úvodní blok se věnoval strategickým podmínkám rozvoje vodíkového hospodářství. Zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, HYTEP, SPP Distribúcia, Českého plynárenského svazu, NET4GAS a GasNet představili aktuální vývoj evropské i české legislativy a její dopady na realizaci vodíkových projektů.
Velká pozornost byla věnována problematice RFNBO vodíku a souvisejícím delegovaným aktům Evropské komise. Bylo vysvětleno, že pravidla adicionality, časové korelace a geografické korelace významně ovlivňují ekonomiku výroby obnovitelného vodíku a v řadě případů představují zásadní bariéru pro realizaci projektů ve střední Evropě. Zaznělo, že bez úpravy těchto podmínek může být dosažení evropských vodíkových cílů výrazně komplikováno.
Další část bloku byla zaměřena na budoucnost plynárenské infrastruktury. NET4GAS představil přípravu české páteřní vodíkové infrastruktury a zapojení České republiky do evropských vodíkových koridorů. Zazněla informace o připravovaném česko-německém vodíkovém propojení s plánovaným spuštěním kolem roku 2030 a o strategickém využití stávající plynárenské infrastruktury pro přepravu vodíku.
SPP Distribúcia prezentovala koncept vodíkových údolí a nový přístup k umisťování elektrolyzérů prostřednictvím konceptu GOTO zón, jehož cílem je propojit výrobu, distribuci a spotřebu vodíku v rámci jednoho energetického systému. Byla zdůrazněna potřeba propojení elektroenergetiky, plynárenství, dopravy a budov do jednoho funkčního celku.
GasNet následně představil pohled distribuční společnosti na budoucnost plynu a obnovitelných plynů. Bylo zdůrazněno, že distribuční soustava disponuje dostatečnou kapacitou pro budoucí využití nízkoemisních plynů a že právě kombinace zemního plynu, biometanu a vodíku představuje jednu z cest dekarbonizace budov bez nutnosti rozsáhlých změn na straně zákazníků.
2. BLOK – H2 V PRAXI: GLOBÁLNÍ VYUŽITÍ VODÍKU
Druhý blok se zaměřil na přechod od strategií k reálným projektům. V úvodním shrnutí byla představena současná situace vodíkového sektoru, který se po období vysokých očekávání dostává do fáze ověřování technologií v praxi. Bylo zdůrazněno, že vodík není univerzálním řešením všech energetických problémů, ale představuje technologii, kterou si Evropa nemůže dovolit ignorovat.
Významnou část programu tvořily prezentace Karlovarského kraje a Krajského inovačního centra Karlovarského kraje. Byly představeny aktivity vedoucí ke vzniku Karlovarského vodíkového údolí, příprava regionální vodíkové strategie, vzdělávací koncepce a rozvoj spolupráce s průmyslovými, výzkumnými i zahraničními partnery. Současně byly prezentovány konkrétní projekty zaměřené na využití vodíku v dopravě, energetice a vytápění budov.
Největší pozornost vyvolala prezentace projektu Hranice u Aše, který představuje první dlouhodobý projekt blendování vodíku do distribuční soustavy zemního plynu v České republice. Bylo prezentováno technické řešení projektu, rozsah distribuční sítě o délce přibližně 38 km, zapojení přibližně 360 odběrných míst a cílový stav postupného navyšování obsahu vodíku až na 20 %, kdy v současné situaci je tento blend nastaven na 10 %. Byly představeny zkušenosti z přípravy projektu, bezpečnostních školení, kontrol spotřebičů a spalinových cest i první provozní zkušenosti z provozu se směsí obsahující vodík. APOKS následně prezentoval výsledky měření emisí prováděných v rámci projektu. Byly představeny výsledky kontrol více než 200 spotřebičů a dosavadní poznatky týkající se emisí při spalování směsi zemního plynu a vodíku. Současně bylo zdůrazněno, že právě dlouhodobý sběr dat bude rozhodující pro objektivní vyhodnocení přínosů i limitů blendování vodíku.
3. BLOK – H2 V PRAXI: LOKÁLNÍ VYUŽITÍ VODÍKU
Třetí blok byl zaměřen na využití vodíku na úrovni budov a lokálních energetických systémů.
Zástupce UJEP představili budovaný komplex GET Centre, který propojuje fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště, elektrolyzéry, zásobníky vodíku, palivové články, tepelná čerpadla a vodíkové kotle do jednoho energetického systému. Byly prezentovány konkrétní parametry projektu včetně plánovaného skladování až 100 kg vodíku, využití palivových článků a integrace vodíku do energetického hospodářství budov.
Další prezentace se věnovaly možnostem dlouhodobé akumulace energie, mikroenergetickým systémům a technologiím power-to-hydrogen. Opakovaně zaznělo, že význam vodíku spočívá především v dlouhodobém ukládání energie a řešení sezónních výkyvů výroby z obnovitelných zdrojů.
APOKS následně představil vlastní vodíkovou provozovnu – vzdělávací centrum, jehož cílem není vývoj nových technologií, ale ověřování jejich připravenosti v českých podmínkách. Byla představena realizace vodíkového kotle, vodíkových rozvodů, skladování vodíku, měření emisí a vzdělávacích aktivit. Velký důraz byl kladen na získávání reálných provozních dat, ověřování legislativních postupů a tvorbu budoucích metodik pro zavádění vodíku do budov.
4. BLOK – BEZPEČNOST
Závěrečný blok se zabýval bezpečností vodíku, která je dlouhodobě jedním z nejčastějších témat odborné i laické veřejnosti.
Byly podrobně vysvětleny rozdíly mezi pojmy nebezpečí a riziko a prezentovány fyzikální vlastnosti vodíku ve srovnání se zemním plynem a kapalnými palivy. Zaznělo, že samotná přítomnost vodíku automaticky neznamená vyšší riziko, pokud jsou správně navržena technická a organizační opatření.
Společnost Dräger představila moderní systémy detekce úniku vodíku, detekce plamene a monitorování technologických celků. Byly prezentovány příklady zabezpečení elektrolyzérů, zásobníků vodíku i komplexních vodíkových provozů. Opakovaně zaznělo, že klíčem k bezpečnosti není eliminace rizika, ale jeho včasná identifikace a řízení pomocí vhodných technických prostředků.
ZÁVĚR
Konference H2 HEATING 2026 potvrdila, že vodíkové technologie se postupně přesouvají z fáze vizí a strategií do fáze praktického ověřování. Přestože stále existují významné legislativní, ekonomické a technické překážky, byly prezentovány konkrétní projekty dokazující, že využití vodíku v energetice budov, plynárenství a lokálních energetických systémech je technicky realizovatelné.
Jedním z hlavních závěrů konference bylo potvrzení potřeby dlouhodobých pilotních projektů, systematického sběru provozních dat a úzké spolupráce mezi průmyslem, státní správou, výzkumnými institucemi a provozovateli infrastruktury. Právě reálné zkušenosti a ověřená data budou v následujících letech rozhodovat o tom, jakou roli bude vodík v energetice budov skutečně hrát.
Konference se konala pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva životního prostředí,
za podpory HYDROGEN Group: APOKS, z.s., Český plynárenský svaz, Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT, Česká vodíková technologická platforma (HYTEP)
Hlavní partner:
Partneři:
Mediální partneři:
Partner doprovodného programu:
